Základní popis fungování vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality JU

Vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality je na JU rozvíjen již dlouhodobě, přijetím novely zákona o vysokých školách bylo pouze nutné tento zavedený systém upravit dle požadavků zákona o vysokých školách a příslušných akreditačních standardů. Z hlediska obsahového je vnitřní systém zajišťování a hodnocení kvality JU založen na třech klíčových oblastech, kterými jsou zajišťování kvality vzdělávacích (včetně celoživotního vzdělávání), tvůrčích a souvisejících aktivit. Každá z těchto třech oblastí má vlastní mechanismy a postupy zajišťování, hodnocení a trvalé zlepšování kvality.

Vzdělávací a s ní související tvůrčí činnost tvoří neoddělitelný celek, jehož základním cílem je především zajistit studen­tům studium na aktuální úrovni vědeckého poznání, případně se opírající o vlastní uměleckou tvorbu pedagogů, a využívající moderních metod, organizačních forem výuky a potřebných studijních opor. Kvalita vzdělávací a tvůrčí činnosti je zajišťována a hodnocena jak ve vztahu k uskutečňovaným studijním programům, tak ve vztahu k uskutečňovaným programům celoživotního vzdělávání. Minimální požadavky na kvalitu vzdělávací činnosti, respektive zajištění studijního programu, jsou kromě zákona o vysokých školách dány nařízením vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém škol­ství a nařízením vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, závěry hodnocení, doporučenými postupy a metodami hodnotící činnosti Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále jen „NAÚ“) jako hlavního garanta vnějšího hodnocení JU a vysokoškolského prostředí v České republice obecně, Statutem JU, Řádem habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na JU, Studijním a zkušebním řádem JU, Pravidly, Standardy pro akreditaci a uskutečňování studijních programů JU a souvisejícími vnitřními normami JU a jednotlivých fakult. Na všechny oblasti vzdělávání uskutečňované na JU se vztahují stejné požadavky na zajišťování a hod­nocení kvality. Jednotná kritéria se vztahují na všechny bakalářské, magisterské, navazující magisterské a doktorské studijní programy, se zohledněním specifik akademických a profesně orientovaných stu­dijních programů a s ohledem na požadavky příslušných uznávacích orgánů, jedná-li se o přípravu k výkonu regulovaných povolání.

Základní společný rámec hodnocení celé JU představuje hodnocení akademických pracovníků a hodno­cení ostatních zaměstnanců. Hodnocení akademických pracovníků sleduje zejména pedagogickou zátěž a vědeckou, uměleckou a další tvůrčí činnost a výkon akademických pracovníků (ve vazbě na garantované předměty a studijní programy), plnění úkolů všech zaměstnanců, jejich kariérní růst, případně potřeby dalšího vzdělávání, přičemž u magisterských, navazujících magis­terských a doktorských studijních programů se dbá u garantujícího pracoviště také na odpo­vídající úroveň zajištění grantových projektů mimo JU.

Hodnocení kvality vzdělávací činnosti

V rámci vnitřního hodnocení kvality vzdělávací činnosti je sledováno zejména hodnocení studijních programů a souvisejí­cích kvalifikačních prací, vyhodnocování procesů zpětné vazby od členů akademické obce, uchazečů o studium, absolventů a zaměstnavatelů absolventů. Přihlíží se také k uplatnění absolventů v praxi, míře řádného ukončování studia a ukončování studia jinak než řádně či míře neúspěšnosti v přijímacím řízení.

Podkladem pro hodnocení studijních programů je sebehodnotící zpráva studijního programu předlo­žená garantem příslušného studijního programu. Sebehodnotící zpráva každého studijního programu je projednávána Radou pro vnitřní hodnocení JU za účasti fakultního koordinátora kvality, k jednání jsou přizváni také děkan, předseda akademického senátu fakulty, garant studijního programu a další vybraní zástupci hodnoceného studijního programu (vyučující a vedoucí kateder podílejících se na uskutečňování studijního programu). V případě, že Rada pro vnitřní hodnocení JU vyjádří pochybnosti o kvalitě předložené sebehodnotící zprávy, je nutná k dokončení hodnocení přítomnost garanta studijního programu na jednání Rady pro vnitřní hodnocení JU.

Hodnocení kvality programů celoživotního vzdělávání

Součástí vnitřního hodnocení kvality vzdělávací činnosti je také hodnocení rozsahu a kvality uskutečňovaných programů celoživotního vzdělávání. V rámci tohoto hodnocení se přihlíží zejména k zpětné vazbě od účastníků a absolventů jednotlivých programů celoživotního vzdělávání. Předmětem hodnocení je zejména kvalita výuky a organizačního zajištění programů na dané fakultě, dále zajištění propagace programů celoživotního vzdělávání, vývoj zájmu o nabízené programy a poptávky po programech celoživotního vzdělávání. Organizace, evidence a hodnocení kvality programů celoživotního vzdělávání se řídí Řádem celoživot­ního vzdělávání JU a souvisejícími opatřeními rektora a vnitřními normami jednotlivých fakult. Rada celoživot­ního vzdělávání JU jmenovaná podle Řádu celoživotního vzdělávání JU zpracovává hodnotící zprávu programů celoživotního vzdělávání uskutečňovaných na JU. O výsledcích hodnocení je informo­váno kolegium rektora a Rada pro vnitřní hodnocení JU, která může vznášet doporučení a podněty ke zlepšení těchto činností, včetně doporučení na obsahovou a formální podobu hodnotící zprávy.

Hodnocení kvality tvůrčí činnosti

Kvalita tvůrčí činnosti je posuzována s ohledem na strategické dokumenty JU, strategické záměry a celkovou koncepci rozvoje tvůrčí činnosti na JU a jejích jednotlivých fakultách v souladu se strategickými dokumenty fakult a jejich odborným zaměřením. Sledován je rovněž soulad tvůrčí činnosti s jednotlivými studijními programy a oblastmi vzdělávání. Hodnocení tvůrčí činnosti respektuje odlišné publikační a citační strategie jednotlivých oborů a vychází tak především ze srovnávání výkonu podobných oborů v rámci JU, v rámci České republiky a z mezi­národního srovnání daných oborů, k čemuž svými stanovisky a doporučeními přispívá rovněž Meziná­rodní rada JU. Východiskem pro hodnocení kvality tvůrčí činnosti je vedle posouzení kvality výsledků a bibliometric­kých analýz také sebehodnotící zpráva fakulty, kterou předkládá děkan po jejím projednání vědeckou radou fakulty společně se zápisem z jejího projednávání (příslušná část zápisu z jednání vědecké rady fakulty) Radě pro vnitřní hodnocení JU prostřednictvím místopředsedy Rady pro vnitřní hodnocení JU.

Hodnocení kvality souvisejících činností

Kvalitou souvisejících činností se rozumí zejména kvalita činností, které podporují hlavní poslání JU, tj. kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti. V rámci Pravidel jsou za související činnosti považovány především:

• řízení a správa univerzity,
• infrastruktura,
• personální a finanční zdroje,
• informační a poradenské systémy a služby, včetně knihoven,
• ediční a nakladatelská činnost,
• ubytování a stravování studentů,
• zajištění zázemí pro volnočasové aktivity studentů (sportoviště, studentský klub apod.).

Hodnocení souvisejících činností probíhá zpravidla v souvislosti s přípravou Strategického záměru JU, s dílčími korekcemi v rámci ročního Plánu aktualizace Strategického záměru JU, a to v souladu s vy­hodnocením potřeb rozvoje JU jako celku, zejména v souvislosti s investičními strategiemi JU. Východiskem pro hodnocení kvality souvisejících činností je zpráva o kvalitě souvisejících činností, kterou rektorovi předkládá ředitel příslušného celoškolského pracoviště či vedoucí jiného pracoviště nebo útvaru odpovědného za realizaci souvisejících činností. Hodnocení kvality souvisejících činností řídí rektor, případně kolegium rektora, pokud hodnocení zahrnuje i ostatní činnosti fakult či rektorátu jako celku. O výsledcích hodnocení kvality souvisejících činností je informováno kolegium rektora a Rada pro vnitřní hodnocení JU, která může vznášet doporučení a podněty ke zlepšení těchto činností, včetně doporučení na obsahovou i formální podobu předkládané zprávy.

Do vnitřního hodnocení kvality jsou zpravidla zahrnuty také:

• zpětnovazebné mechanismy založené na pravidelných dotazníkových šetřeních zaměřených na získání zpětné vazby od jasně definovaných cílových skupin, jimiž jsou zejména studenti v různé fázi studia včetně studentů, kteří z různých důvodů JU opouštějí, absolventi, zaměstnanci, za­městnavatelé a další vnější aktéři,
• studentské hodnocení výuky (zvl. předmětová anketa a její analýza garanty studijních programů),
• celostátní, případně mezinárodní průzkumy a sociologická šetření prováděná ministerstvy a dal­šími orgány v rámci České republiky či Evropské unie,
• mezinárodní a národní žebříčky hodnocení kvality s cílem patřit mezi nejlepší vysoké školy v rámci České republiky a reprezentovat JU a Českou republiku v mezinárodních žebříčcích, v případě oborových žebříčků s důrazem na mezinárodní srovnání zejména v těch oborech, kde je meziná­rodní srovnání výrazněji možné z hlediska mezinárodních publikačních platforem a funkčních oborových publikačních platforem,
• výkonové ukazatele (veřejné i interní) vyplývající z dlouhodobých strategických cílů JU,
• kvantitativní a kvalitativní analýzy (zejména sledování míry úspěšnosti v přijímacím řízení, studijní neúspěšnosti ve studijním programu, míry řádného ukončení studia ve studijním programu, uplat­nitelnosti absolventů a případných problémů s jejich zaměstnaností); nedílnou součástí těchto analýz je také vyhodnocení zajišťování rovného přístupu ke všem uchazečům a studentům,
• bibliometrické analýzy,
• hodnocení kvality JU v souladu s platnou metodikou hodnocení výzkumných organizací a hodno­cení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací,
• fakultní evaluace, jejichž cílem je propojení potřeb rozvoje JU s finančními limity a zdroji JU, zejména z hlediska strategie tvorby rozpočtu JU.