Archeobotanický výzkum období raného novověku hraje klíčovou roli při dokumentaci rozšíření užitkových rostlin a poskytuje cenné informace o vývoji globalizovaných ekonomik ve staletích po objevu Ameriky. Zvláštní pozornost si získal dovoz exotických rostlin z Nového světa do Evropy. Mezinárodní tým pod vedením Jitky Irmišové a Jaromíra Beneše z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie nejnověji doložil význam Prahy jako kulturního a obchodního centra střední Evropy.
Předmětem nové studie je vanilkový lusk nalezený ve výplni klenby podlahy Vladislavského sálu na Pražském hradě. Tento nález byl podroben důkladné archeobotanické, historické a chemické analýze. Radiokarbonové datování (1513–1666 n. l.) potvrdil soulad s historickými a archeologickými údaji a naznačuje, že vanilka se do Prahy dostala v období, kdy zde sídlili Habsburkové (1583–1611). Budějovičtí specialisté se na archeobotanickém výzkumu v Praze dlouhodobě podílí. Klíčové pro potvrzení určení lusku jako vanilky byla chemická analýza, která byla rovněž provedena domácí českou laboratoří.
Původem ze střední Ameriky nebo Karibiku, vanilka byla v Americe známa už Aztékům, kteří ji kombinovali s kakaovými boby jako součást luxusního nápoje. Tato tradice se později rozšířila i mezi evropskou aristokracii, což dokazuje, jak raně novověká globalizace ovlivnila nejen obchod, ale i kulinářské zvyklosti.
Odkaz na článek: https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2025.105099
Nález nejstarší vanilky objevené na Pražském hradě zveřejnil také prestižní americký časopis Archaeology magazine.
Reportáž České televize ZDE.
